Návrat divokých koní

Český svaz ochránců přírody ZO ČSOP JARO Jaroměř od druhé poloviny roku 2017 připravuje projekt na návrat divokých koní do Královéhradeckého kraje, konkrétně na lokalitu Na Plachtě. V tuto chvíli (začátek října) ještě není zcela jisté, zda se to podaří.

„Pastva divokých koní v lokalitě Na Plachtě“ má být pilotní projekt, který poprvé v Královéhradeckém kraji a jako na druhé lokalitě v České republice navrátí divoké koně do naší krajiny a zavede údržbu travních porostů, písčin a narušených stanovišť pomocí divokých koní, kteří v našem kraji byli vyhubeni minimálně před stovkami let.
 
Původní divoký kůň (Equus ferus) byl jako druh vyhuben v 19. století. Nejmodernější genetické analýzy prokázaly, že plemeno Exmoorský pony odpovídá svou velikostí, stavbou těla a zbarvením původním divokým koním z oblasti střední a západní Evropy. Nedávno bylo navíc u exmoorských koní identifikováno několik unikátních genetických znaků, které jako jediní sdílejí s původními divokými koňmi z Evropy. Plemeno Exmoorský pony už bylo použito v projektu v Milovicích a bude proto použito i v projektu v PP Na Plachtě.
 
Divocí koně dokážou přežít v lokalitách s velmi řídkou vegetací nízké kvality, tedy s vysokým obsahem vlákniny a nízkým obsahem proteinů. To jim umožnilo po tisíciletí prosperovat i ve velmi málo úživném prostředí. Pokud si mohou dnešní plemena koní vybrat, dávají přednost čerstvé vegetaci před suchou stařinou. Moderní plemena se sice nadále živí převážně trávami, ale běžně přijímají i dvouděložné byliny. U koní v Exmooru je však popisována i prokázána preference trav, která na spásaných plochách vede k proporčnímu nárůstu zastoupení dvouděložných bylin včetně orchidejí, čehož se využívá při pastevním managementu. Zároveň je u nich známá tendence spásat suchou luční stařinu, včetně třtiny křovištní, kterou jiní býložravci odmítají, neboť ji nejsou schopni efektivně strávit. Divocí koně ochotně spásají i hrubou biomasu tvořenou rychle rostoucími, konkurenčně silnými bylinami a liánami, včetně pcháčů, hlodášů, ostružin a dokonce hasivky orličí a kopřivy, jejichž oddenky navíc v zimě vyhrabávají z půdy. Důležitou složkou potravy koní je také listí, letorosty a kůra nejrůznějších dřevin včetně hlohu a jiných trnitých zástupců čeledi růžovitých. Během vegetační sezony se koně k okusování kůry dřevin uchylují výjimečně, v zimním období bývá příjem kůry a větviček častější. Kůra je navíc pro koně jedním z mála široce dostupných zdrojů v přírodě vzácného, a přitom velmi důležitého fosforu. (Text převzat od spolku Česká krajina -více ­ ZDE).
 
V projektu v PP Na Plachtě budeme spolupracovat se spolkem Česká krajina i s odborníky z Akademie věd ČR, kteří realizovali návrat divokých koní do Milovic.
 
Součástí projektu bude osvětová kampaň v médiích, abychom minimalizovali případné kolize s návštěvníky, „pejskaři“ i zamezili nežádoucímu přikrmování ze strany návštěvníků Plachty.  Zvířata budou pod intenzivním dozorem, který budou zajišťovat jak profesionálové, tak i dobrovolníci (jejichž nábor budeme brzy provádět!). Dozor bude realizován až několikrát denně. Největším rizikem projektu jsou neukáznění návštěvníci. Ze zkušeností z Milovic víme, že je nezbytné naučit lidi, aby koně nepřikrmovali. Koně mají z podávané potravy velké zdravotní potíže, které mohou končit úhynem. Celý projekt je však mimořádnou příležitostí zahájit návrat těchto velkých kopytníků do naší krajiny a získat nyní řadu cenných zkušeností.