Využití vojenské techniky v Přírodní památce Na Plachtě

Proč byla v říjnu 2010, 2011, 2012 do přírodní památky vpuštěna vojenská technika? Jednalo se o devastaci, nebo možná poslední šanci na záchranu některých vzácných druhů? Odpovědi najdete v článku…

Lokalita Na Plachtě 2 (resp. i lokalita Na Plachtě 1 a 3) byla od roku 1897 do roku 2009 využívána armádou jako vojenské cvičiště. Nejintenzivnější využívání prostoru spadá do 2. poloviny 20. století. Cvičiště bylo využíváno k cvičení pěchoty, jezdectva, jako letiště (do poloviny 20. stol.), testování opravených tanků atd. Především v letech 1975 až 1982 bylo cvičiště velmi intenzivně využíváno k trénování jízdy v těžkém terénu (nákladní vozy a pásová technika). Od roku 1982 po rok 2000 bylo postupně od využívání prostoru armádou upouštěno, poslední využívání armádou spadá cca do roku 2005. V roce 2009 převzala péči o část pozemků Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky.Činnost armády (především opakované narušování povrchu) byla jedním ze zásadních pozitivních faktorů, které podmiňují přírodní unikátnost lokality Na Plachtě. Severní část lokality Na Plachtě navíc byla využívána jako obecní pastviny a tak kontinuita bezlesých stanovišť trvá po dobu několika století. Lokalita Na Plachtě tak v důsledku činnosti armády zůstala mj. útočištěm pro řadu druhů vázaných na bezlesá stanoviště, které z naší přírody vymizely v důsledku poškozování bezlesí (chemizací, zalesňováním, rekultivacemi aj.). Po útlumu činnosti armády začala lokalita velmi intenzivně zarůstat náletovými dřevinami. K roku 2005 tak bylo zničeno 80% původních bezlesých stanovišť, což mělo fatální důsledky na některé vzácné druhy (sysel obecný, kuňka ohnivá, z brouků např. střevlíci Carabus nitens Broscus cephalotes a řada dalších).

Lokalita Na Plachtě je unikátní bezlesou lokalitou s výskytem celé řady vzácných druhů vázaných na periodické mokřady a bezlesí (louky, vřesoviště, nezapojené písky). Pokud by nedocházelo v lokalitě k narušování povrchu a odstraňování náletových dřevin, tak by lokalita zarostla náletem a postupně se přeměnila v les a svou jedinečnost ztratila, což se bohužel na velké části plochy již stalo. Druhy vázané na bezlesí, které zde často mají svou poslední lokalitu v Královéhradeckém kraji (listonoh letní, žábronožka letní aj.) nebo jednu z mála lokalit v ČR, by vymřely. Narušování povrchu vojenskou technikou je velmi účinné, rychlé a levné opatření, jak nevyhovující stav napravit. V péči o velká území, kde je nutné narušování povrchu (často bývalé vojenské prostory), je pojezd vojenskou technikou opatřením nenahraditelným či velmi steží nahraditelným.

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR proto zajišťovala pojezd vojenskou technikou v lokalitě Na Plachtě v roce 2003 a dále v termínu 28. – 31. 10. 2010. V roce 2011 pojezd financoval příslušný orgán ochrany přírody a krajiny, tj. Krajský úřad Královéhradeckého kraje. Pojezd ani zdaleka nedosahuje intenzit v době vojenských cvičení. Nejedná se o bezmyšlenkovitou devastaci území přírodní památky, ale o managementové opatření na pomoc přírodě, které je prováděno dle schváleného plánu péče. Pojezd ploch vojenskou technikou (tanky, pásovými transportéry, nákladními vozy a menšími terénními vozy) měl za cíl obnovit biotopy pro zvláště chráněné a vzácné druhy živočichů a rostlin. Souběžně jsou realizována další opatření ke zlepšení stavu přírodní památky především – obnova tůní (v roce 2009 obnoveno – 5 menších tůní, v roce 2010 – 4 menší a 2 velké tůně, v roce 2011 – 10 tůní – obnovu všech tůní financovala AOPK ČR), odstraňování náletových dřevin (od roku 2009 do března 2011 odstraněno zhruba 5,5 hektarů různě velkých náletových dřevin), kosení porostů aj.


Pro které druhy bylo opatření pojezd vojenské techniky realizováno prioritně:

listonoh letní (Triops cancriformis) a žábronožka letní (Branchipus schaefferi) – kriticky ohrožené druhy vázané na periodické tůně. PP Na Plachtě je v současné době jedinou známou existující lokalitou v Královéhradeckém kraji. Na Plachtě jsou tyto druhy ohrožené především zánikem a zazemňováním periodických tůní. Pojezd vojenskou technikou tyto malé periodické tůňky obnovil. V roce 2008 – 2010 byly počty zjištěných kusů maximálně na nižších desítkách kusů. Po pojezdu vojenské techniky došlo ke zvýšení populace listonoha na minimálně nižší stovky kusů. U žábronožek došlo ke zvýšení z desítek kusů na minimálně tisíce kusů. Efekt pojezdu vojenské techniky (ve spojení s narušením povrchu po vyvážení dřevní hmoty při odstraňování náletových dřevin) jednoznačně pomohl zásadně zlepšit stav populací těchto kriticky ohrožených druhů. V roce 2011 byl pojezd směřován do dalších částí lokality.
rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) – silně ohrožený druh. Na Plachtě se druh vyskytoval masově v období vojenských cvičení a černé těžby písku na centrálním mokřadu. Nyní je rosnatka na pokraji vyhynutí (2008 – 2010 do 5 kvetoucích jedinců), jelikož vhodné biotopy zarostly náletovými dřevinami (bříza, vrba) a travinami. Efekt pojezdu zatím nelze vyhodnotit. Subjektivně se zdá, že pojezd vojenskou technikou a narušení povrchu v roce 2010 bylo na většině potenciálně vhodných ploch nedostatečné, proto bylo na většině plochy zopakováno i v roce 2011.

obojživelníci – některé druhy obojživelníků, např. ropucha krátkonohá (Epidaleacalamita) a ropucha zelená (Pseudepidalea viridis),vyžadují jako místa rozmnožování raná sukcesní stádia vodních ploch . tj. nádrže s obnaženým dnem a bez vegetace. Důsledkem absence disturbancí povrchu a tůní se oba druhy dostaly v lokalitě Na Plachtě na hranici vyhynutí. Hlavním efektem pojezdu vojenskou technikou jsou vznikající tůňky, bažiny nebo častěji jen různě hluboké kaluže (některým druhům obojživelníků postačují kaluže periodické). I přes významné disturbance až totální destrukce pojezdových ploch, se jedná o ideální biotopy pro rozmnožování těchto obojživelníků a život jejich larev. Pojezd vojenskou technikou ve spojení s obnovou tůní přispěl ke zvýšení populace ropuchy zelené (zatímco v roce 2009 byla zaznamenán při intenzivním monitoringu jen 1 jedinec ropuchy zelené – v roce 2010, 2011 se akusticky podařilo ověřit jedinců více). Kriticky ohrožená ropucha krátkonohá byla na lokalitě objevena po 17 letech! Nikdy nejsou a nesmí být pojížděny všechny tůně, ale pouze vybraná část ploch, aby byly zachována různá stádia vývoje tůní od čerstvě narušených po zarůstající a to z důvodu ochrany!

-hmyz vázaný na otevřené písky na vřesovištích – např. rýhonosci Coniocleonus, samotářské vosy a včely (kutilky, hrabalky, pískorypky atd.) a na ně vázané parazitické včely a brouci (např. majky). – Po opuštění Plachty vojáky došlo postupně k zapojení porostů na centrálním vřesovišti a zanikla většina písčitých biotopů, na které byla a je vázána celá řada vzácných druhů hmyzu. Pojezdem v roce 2010 došlo k obnově části písčin, ale poměrně velká část ploch se opět zatáhla porostem a je k obnově písčin nutné pojezdy ploch opakovat. V roce 2011 byla poježděna další část tzv. Centrálního velkého vřesoviště.

 „Bahenní pampelišky“ Taraxacum sect. Palustria se vzácně vyskytují na slatinných loukách. Oproti „běžným“ pampeliškám jsou drobné, mají úzké, téměř celokrajné listy, a pod květenstvím přitisklé vnější zákrovní listeny. V lokalitě Na Plachtě se vyskytují na slatinné louce u rybníka Jáma. Vzhledem k tomu, že dříve vytvořené rýhy již zarostly luční vegetací a pampelišky jsou výrazně na ústupu, bylo místo s výskytem pampelišek v roce 2010 dvakrát projeto tankem. Byl tak narušen souvislý porost vegetace a vytvořily se rýhy, tedy prostředí vhodné právě pro tyto vzácné pampelišky. V roce 2011 plocha pojížděna nebyla, ale vzhledem k tomu, že pojezd z roku 2010 se zdá být nedostatečný, tak uvažujeme o jeho opakování v budoucích letech.

 

Fotky, videa a vybrané články v mediích k pojezdu vojenské techniky:

Česká televize: Na Plachtu pronikly tanky (29.10.2011)

YouTube – Tanky Na Plachtě

Tanky v rezervaci-záchrana čolků na přání ochranářů

Česká televize: Ochránci zachraňují ohrožené druhy těžkou vojenskou technikou

Hradecký deník: Tanky brázdící Plachtu zachraňují přírodu

Český rozhlas: Tanky Na Plachtě

Aktuálně: Na Hradecku jezdí tanky. Pomáhají ohroženým živočichům

Do přírodní památky vjedou tanky

2 thoughts on “Využití vojenské techniky v Přírodní památce Na Plachtě”

  1. Dobrý den, bude letos plachta „poježděna“? Rád bych si tuto „ukázku“ techniky nenechal ujít 🙂

    1. …uvidíme, pracujeme na tom 🙂 Loni to nevyšlo, ale letos by snad mohlo. Termíny jsou vždy stejné – konec října.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *